V pátek 12. prosince jsme se sešli na nádraží v Králově Poli a vyrazili na cestu za dobrodružstvím. Byli jsme velká skupina s 24 dětmi, ale naštěstí nás čekala jen asi hodinová cesta do Ivančic, kde jsme měli být ubytováni v SVČ Horizont. Po příjezdu vlakem na ivančické nádraží, jsme museli jít asi 2 kilometry pěšky. To pro nás však nebyl problém, jelikož jsme zvyklí na dlouhé túry s krosnami. Bylo moc pěkné, že mladším dětem s batohy pomohli jejich starší kamarádi, pro něž to nebyla vůbec žádná přítěž. Po příchodu na místo jsme se ubytovali. Budova střediska volného času je opravdu rozlehlá, takže jsme měli k dispozici velké prostory a mohli se rozdělit do místností na spaní podle věku. Flagro a mladší Fortis si ustlali na karimatkách v učebně v prvním patře, starší Fortis a Ferax pak obývali prostorný taneční sál plný zrcadel, což se líbilo především děvčatům.
Ani na chvíli jsme neměli klid. Ještě před večeří jsme si zahráli hru, ve které jsme měli hledat vedoucí po budově a sbírat jejich podpisy ve správném pořadí. Od vedoucího jsme vždy dostali malý pytlíček s potravinářským barvivem. Po konci hry jsme se všichni sešli v jídelně, kde jsme do připravených skleniček s vodou vhodili obsahy všech pytlíčků a voda se nám obarvila do různých barev. Rázem jsme byli rozděleni na tři silné týmy, které pak po celou dobu výpravy proti sobě soupeřily. Následně přišel konečně čas na večeři, kterou jsme měli připravenou z domova. Po jídle jsme ještě nezamířili na kutě, nýbrž na večerní program. Tentokrát jsme se ale nerozdělili podle týmů, ale podle družin. Flagro s Fortisem luštili náročné šifry uvnitř v budově a měli za úkol zjistit kód k zámku, který byl životně důležitý pro Ferax, který ve stejném okamžiku pobýval venku v „nehostinném prostředí Aljašky“, bez jídla a pití, a právě tento kód urychlil jejich návrat do teplé budovy.
Sobotu, která byla opravdu nabitá, jsme začali rozcvičkou, ve které jsme se pokoušeli projít slalom cvrnkáním do postavičky Santy Clause. Bylo to náročné a jen šikovnějším se podařilo do figurky cvrnknout tak, že po cestě nevrazila do žádné překážky. Dopoledne jsme si vyrobili krásné vánoční stromečky ze šišek, které se nám moc povedly. Také jsme si zahráli pár malých her a měli hudební kvíz, ve kterém jsme poznávali upravené písničky z pohádek a filmů. Ve velké dopolední hře jsme si „vyrobili“ dárky tím, že jsme běhali a sbírali základní suroviny a ty poté směňovali za dárky.
Naneštěstí nám vyrobené dárky někdo ukradl, a tak jsme se hned po obědě museli vypravit na dlouhou cestu za záchranou dárků. Ušli jsme něco málo přes 9 kilometrů a navštívili pár zajímavých míst v Ivančicích a okolí. Velmi nás za řekou Jihlavou zaujala pouze čtyřmetrová rozhledna Réna, ze které byla, i přes její malou výšku, vidět daleká krajina. Viděli jsme také bývalý amfiteátr, u synagogy jsme hledali zapadlou kešku a na nazdobeném náměstí načerpali vánoční atmosféru u betlému s živými ovcemi. V podvečer jsme se vrátili k našemu ubytování unavení, hladoví a trochu smutní, protože se nám bohužel nepodařilo naše dárky získat zpět.
Chvíli jsme si odpočinuli, čímž se naše nálada výrazně zlepšila, a převlékli se do slavnostního oblečení, jelikož nás za okamžik měla čekat Štědrovečerní večeře. Netrpělivě jsme vyčkávali, až budeme vpuštěni do místnosti, kde jsme měli stolovat, a v hloubi duše doufali, že pod stromečkem pro nás přece jen nějaké dárky budou. Jakmile jsme vstoupili dovnitř, měli jsme neskutečnou radost. Nejenže byla učebna krásně nazdobená, ale pod stromečkem opravdu ležely dárky!
Tak jdeme rychle jíst, ať můžeme rozbalovat! Podával se kuřecí vývar a řízek s bramborovou kaší nebo bramborovým salátem. Snědli jsme úplně všechno a pokud někdo měl stále hlad, mohl ochutnávat různé druhy cukroví, které zdobily stůl. S plným bříškem jsme si zazpívali pár koled a konečně se vrhli na ty dárky. A že jich bylo! Nejprve se rozdávaly 2 anonymní dárečky, poté přišly na řadu dárky označené jménem a oddílové až nakonec. Celou dobu jsme však přemýšleli, co v nich – těch oddílových – může být. Byla to taková měkká krychle zabalená v balícím papíru. Na tričko to bylo moc malé a na ponožky zase velké. Tip, který se nejvíce opakoval byl, že dárek budou čepice. Tři, dva, jedna, rozbalujeme! Co se skrývá pod papírem? No přece krásné tmavě modré čepice s oranžovou výšivkou znaku oddílu! Od teď už nikomu na hlavu zima nebude, a ještě k tomu se všichni jednoznačně poznáme.
Ke Štědrému večeru také neodmyslitelně patří vánoční zvyky, které na výpravě vždy děláme a ani letos nesměly chybět. Pouštěli jsme si lodičky a odlévali vosk. Pak nás ještě čekalo promítání prezentace, ve které jsme si mohli prohlédnout výběr fotek ze všech akcí za rok 2025 a připomněli si, co všechno jsme v tomto roce zažili. Štědrý večer rychle utekl a už se blížil čas příchodu Nového roku. Vzali jsme si do ruky prskavky a odpočítávali. Tři, dva, jedna… Šťastný nový rok! Ať je ještě lepší než ten, co právě skončil! Bouchli jsme šampaňské a zapálili prskavky. Den to byl opravdu náročný a hodiny už ukazovaly pozdní čas, a tak jsme se přichystali ke spánku a plní zážitků z celého dne usnuli, jako by nás do vody hodili.
Nový rok nemůže začít jinak než novoročními předsevzetími, proto jsme si je i my v neděli ráno napsali, abychom si je zase příští rok mohli přečíst a říct si, zda se nám výzvy povedly splnit. Poté nás čekal odjezd. Ještě ne odjezd z Ivančic, ale odjezd z Aljašky. Zdejší podnebí se nám přestalo líbit a také jsme zjistili, že zde není příliš bezpečno. Mafie nás opět dostihla, a tak se musíme posunout zase o kousek dále. Na úprk jsme si potřebovali postavit mosty, po kterých bychom přešli do útulnější krajiny. Naštěstí se nám stavby podařilo dokonale zkonstruovat a díky jejich pevnosti jsme konečně mohli uprchnout z Aljašky. Čas našeho pobytu v Ivančicích se také naplnil, takže jsme po obědě vyrazili na cestu zpět do Brna. V podvečer jsme v pořádku dorazili na královopolské nádraží a plní dojmů jsme se rozutekli do svých domovů.
A kam míříme dál? Radši se necháme překvapit a teď si užijeme ty opravdové Vánoce. Doufáme, že v příštím roce konečně najdeme vhodné místo, kde se nebude vyskytovat zlá mafie, a zase toho mnoho zažijeme. Přejeme všem krásné prožití Vánoc a do nového roku vše nejlepší!