Tentokrát nám ale počasí oproti minulým létům vyšlo a sluníčko nám dopřálo trošku toho tepla i venku. Ráno jsme se sešli na nádraží v Králově Poli v počtu 18 dětí a komornějším počtu 4 vedoucích. Důvodem byla pionýrská zážitková víkendová akce pro vedoucí Za Hranice, na kterou se vypravili právě i vedoucí a instruktoři z našich řad.
Vlakem jsme dojeli přímo do Vyškova na nádraží a nejdříve zamířili procházkou přes celé město do Zooparku, který je zaměřen především na chov domácích a hospodářských zvířat z celého světa. Motivačně jsme se ocitli v Asii a naším úkolem bylo prozkoumat zdejší faunu. Museli jsme tedy pozorně procházet celým areálem a zapisovat si jména zvířat, která jsou původem právě z Asie. A že jich bylo! Roztomilý pes dingo, dominantní velbloud dvouhrbý, strašidelný jak domácí a mnoho dalších zvířecích druhů.
Také jsme měli možnost nakouknout do repliky historického obydlí – hanáckého statku – z přelomu 19. a 20. století s expozicí tradičního venkovského života, v němž byly interaktivní expozice s ekologickými tématy. Zde jsme viděli mnoho předmětů pro nás neznámých, které se v minulosti hojně využívaly, a tak jsme se zase něčemu přiučili.
Mnozí též využili příležitosti skamarádit se se zvířaty, když za nimi na místě tomu určeném mohli vejít do ohrady a hladit je a případně i krmit. Čas v Zooparku se však pomalu chýlil ke konci, a tak jsme se ještě rychle naobědvali, zamávali zvířátkům a konečně vyrazili směr aquapark. A to bez jednoho mléčného zubu, který už nezvládl oběd zpracovat.
Cesta to nebyla dlouhá, zase jsme museli projít celým městem, ale protože se všichni hrozně těšili, tak se zdála nekonečná. Ani jsme nevnímali již vánočně nazdobené hlavní náměstí. Jakmile jsme do aquaparku dorazili, rychle jsme se převlékli a utíkali k bazénu. Ještě společná fotka a už skáčeme do vody. Zde jsme se motivačně ocitli v japonských termálních lázních. Nejvíce času jsme pak strávili ve venkovním bazénu, ve kterém nám překvapivě nebyla vůbec zima, a také na dvou tobogánech, jenž jsme sjeli snad tisíckrát, protože jízda na nich byla opravdu zážitková.
V nejlepším je dobré přestat a bylo nám to opravdu moc líto, ale abychom vše stihli a dorazili včas na nádraží, tak jsme po necelých třech hodinách strávených vodními radovánkami museli odcházet. Než se osprchujeme, převlékneme, vysušíme dlouhé husté vlasy, tak to nějaký ten čas zabere.
K vlaku pak byla cesta relativně krátká, necelý kilometr, a následně skoro hodina vlakem. Lehce po půl šesté jsme dorazili na místo, odkud jsme ráno vyráželi, tedy do Králova Pole, udělali rychlý nástup, a pak už každý vyrazil svým směrem. Kdo ale chtěl, tak ještě mohl zůstat na adventní koncert v hale nově otevřené moderní budovy Královopolského nádraží.